Absolventi a absolventky byli se žádostí o zpětnou vazbu osloveni vedoucím předmětové komise matematiky, fyziky, informatiky, proto jsou některé odpovědi zaměřeny zejména na fyziku. Nevyjádřil-li absolvent(ka) výslovný souhlas s uvedením jména, je uveden(a) beze jména.
Absolventka bilingvní sekce, maturitní ročník 2017
„Studovala jsem na Université Paris-Sorbonne, bohužel nikoliv fyziku, ale arts plastiques … je ovšem pravda, že míchání barev, barevné spektrum, světlo či perspektiva vlastně jsou fyzikou. 😄 Stejně mi přijde zajímavé, že když si vzpomenu na některé z našich fyzikálních laborek a srovnám je s nějakou hodinou „Création expérimentale“, je to často hodně podobné. Takže i z pohledu studenta výtvarných umění mohu říct, že hodiny fyziky na GJN rozhodně nejsou užitečné pouze pro technicky zaměřené studenty. I když mi třeba zase tolik fyzika nešla, tak mě dost bavila a přišla mi kreativní. Když jsem šla po maturitě studovat právě výtvarná umění, zjistila jsem, jaký má fyzika a matematika mezioborový přesah, a i teď jsem moc ráda za každou hodinu fyziky, kterou jsem nezatáhla. 😄“
Absolventka bilingvní sekce, maturitní ročník 2017
„Na hodinách fyziky na GJN jsem si letos vzpomněla během Electromagnetismu pro informatiky, překvapilo mě kolik věcí jsem si ještě zapamatovala při přípravě na maturitu z fyziky na GJN.
Stále studuji na EPFL, ale změnila jsem obor a nyní studuji Communication systém (Systèmes de communication), což je směs matematiky a informatiky, která se zabývá jak rychle, bezpečně a spolehlivě poslat data.
Tady jsou dva odkazy na fakultu a na obor co studuji.“
https://www.epfl.ch/schools/ic/education/
https://www.epfl.ch/education/bachelor/fr/programmes/systemes-de-communication/
Jan Žižka, absolvent bilingvní sekce, maturitní ročník 2019
„Studuji obor MPhys Physics (2.ročník) – School of Physics and Astronomy – The University of Edinburgh, také neoficiálně všechny povinné předměty z politologie, to ale asi není nutné publikovat (je ale možná zajímavá informace, že Skotsko minimálně první dva roky nabízí velkou svobodu ve výběru předmětů)
Fyzika, matematika, dějepis i ostatní předměty na GJN byly skvělé. V druhém ročníku na univerzitě v Edinburghu pořád čerpám ze znalostí z Hellichovky. V bilingvní sekci často učí lidé, kteří sami ve francouzštině studovali. Znají i české školství a mají možnost použít to lepší z obou systémů. Zatímco ten francouzský se zaměřuje spíš na pochopení učiva do hloubky a nejdůležitější témata, český styl trénuje studenty v pohotovosti a rychlosti. Na GJN jsem si nesmírně cenil míry svobody, kterou studenti mají. S podporou školy jsme se spolužáky pořádali hudební festivaly nebo debaty s osobnostmi z akademické sféry, politiky, kultury a občanských iniciativ pro širokou veřejnost. Prostředí na GJN je přátelské a nejde v něm jen o studium. Aktivní životní styl je vlastní studentům i profesorům.“
Vojtěch Štěpančík, absolvent bilingvní sekce, maturitní ročník 2018
„Po maturitě jsem se k fyzice moc nedostal, nastoupil jsem na FEL na program Otevřená informatika (https://oi.fel.cvut.cz/cs/) a teď se věnuji theoretical computer science a matematice okolo (píšu bakalářku na téma Computational trinitarianism and Linear types).
Aktuálně jsem na semestr vycestovalý v Tokiu na Hosei University (https://www.hosei.ac.jp/), kde z povinnosti mám zapsaných pár informatických předmětů (jsou to sice magisterské předměty, ale úroveň výuky je dost nízká), ale jinak jsem si řekl, že zase zkusím něco literárnějšího, takže studuju Japanese Literature, Manga Studies, a podobné humanitnosti.
Co se týče retrospektivního pohledu na studium na GJN, tak první věc je, že ty skoro tři roky od maturity uběhly dřív, než jsem čekal 😀. Ale hlavně jsem rád, že jsem si při škole našel nějaké zaměření, kterému jsem se víc věnoval, místo abych se soustředil na předměty, po kterých mi nic nebylo… Přijde mi trochu škoda, že jsem si nenašel příležitosti k používání francouzštiny po GJN, už docela cítím, jak to zapomínám.
Čerstvě po absolvování jsem snad myslel jenom na to, že mám před sebou čtyři měsíce prázdnin, a jak to všechno strávím prací, což retrospektivně byla pěkná blbost.“
Absolventka bilingvní sekce, maturitní ročník 2020
„Studuji momentálně na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jsem v prváku a v zimním semestru máme zrovna biofyziku. Příští rok budeme mít zase fyziologii, takže se tam ta fyzika (alespoň z okraje) probírat bude. Musím tedy říct, že na to, jaké jsem měla výsledky ve škole (u maturity), jsem docela překvapená, co vše mi zůstalo v hlavě a co všechno jsem prozatím využila na seminářích a cvičení. Přestože jsme na francouzské sekci probírali míň témat než na té normální, přijde mi, že jsem o tolik nepřišla, vzhledem k tomu, že probíráme znova ty okruhy, které jsme probírali na GJN (jediný, co jsme zas tak moc neprobrali, je snad termodynamika, pokud se nemýlím?). Plus jsem díky fyzice a chemii a matematice na GJN schopna přemýšlet analyticky, s logikou, místo toho, abych se všechny poznatky učila nazpaměť.“
Adam Pazderka, absolvent bilingvní sekce, maturitní ročník 2020
„Na GJN vzpomínám velmi pozitivně, rád pomohu.
Studuji Computer Science and Engineering na TU Delft v Holandsku – https://www.tudelft.nl/en/education/programmes/bachelors/cse/bachelor-of-computer-science-and-engineering/
Osobní komentář:
Čerstvě po absolvování to pro mě byla veliká úleva. Nová vzrušující kapitola mého života čekala přímo přede mnou a cítil jsem pocit obrovského osvobození. Zároveň jsem ale pociťoval velký smutek, jelikož jsem věděl, že zážitky, které si odnáším, jsou svým způsobem nenahraditelné. Ať už to byly výměnné pobyty ve Francii, třídní zájezdy, zpívání na schodech, exkurze, NeruDny nebo ze všeho nejvíc momenty s kolektivem, s kterým jsem strávil 6 let svého života.
Kdybych měl zpětně vyzdvihnout dvě věci, kterých si na GJN opravdu cením (kromě skvělého kolektivu), tak je to vstřícnost profesorů a styl výuky na bilingvní sekci. Samozřejmě nemohu mluvit o celém profesorském sboru, protože mě neučil, ale z mé osobní zkušenosti je pro většinu učení spíše vášní, než profesí (pokud zrovna nejsou zdecimovaní administrativou nebo zabugovanou aplikací bakaláři :)) ) a hodiny bývají velmi dobře připravené. Pokud studentovi něco není jasné, nebo s něčím nesouhlasí, není nejmenší problém to prodiskutovat.
Co se týče výuky na bilingvní sekci, velmi si zpětně cením esejí, které jsme museli psát ve francouzštině. Důležitou komponentou totiž bylo důkladně si promyslet danou problematiku a najít argumenty pro i proti. Toto bylo doprovázeno analýzou nějakého uměleckého materiálu a také důkladným strukturováním eseje. Nutnost analyticky přemýšlet nad nějakým tématem a argumentovat je to největší akademické dobrodružství, které GJN poskytuje. Obzvlášť když pak člověk narazí na nuance ve smyslu problematik, které vyžadují pro a proti, ale vlastně už jen nastavení mindsetu, že s myšlenkou buď souhlasíme nebo nesouhlasíme je zavádějící. Mnohdy totiž narazíme na to, že problematika má jasnou odpověď, která ale záleží na definici určitých nejednoznačných slov, které byly použity. Problematika se poté mění na skrytou problematiku. Příkladem by mohlo být: „Může robot mít vědomí?“, od čehož dojdeme, že ekvivalentní otázka je: „Jak definujeme vědomí?“ Z čehož se dostáváme ke kořenům filosofie a zjišťujeme, že nám dochází čas a my ještě nemáme napsanou ani stránku.
Analytické přemýšlení a schopnost argumentovat bylo prioritou prakticky ve všech předmětech vyučovaných ve francouzštině. A je to ta nejlepší věc na bilingvní sekci. Konkrétní informace totiž každý pravděpodobně zapomene, ale způsob přemýšlení přetrvá.
GJN má samozřejmě i své negativní stránky, ale jedná se o tak svobodné prostředí, že z něj s trochou úsilí může každý vytěžit maximum a být velmi spokojený. Mě samotného trápilo etické dilema – učitelé jsou také jen lidé a zaslouží si respekt za svou práci a dobrou vůli přinejmenším ve formě mé pozornosti při hodině a vypracování domácích úkolů vs. já sem ale musím chodit povinně skoro každý den příštích pár let a ne všechno mi přijde jako efektivní využití mého času. Já sám znám své možnosti a limitace nejlépe, abych svůj čas využil a pokud tomu tak není, tak se to stejně musím naučit, nebo v životě nemám šanci. Přece nemohu kvůli slušnosti obětovat takové množství hodin svého života, učitelé to určitě musí chápat. A s radostí říkám, že ke konci studia to pochopení měli, ale naštěstí jen do zdravé míry. Díky tomu jsem se mohl věnovat mimoškolním aktivitám, ale zároveň jsem si s sebou odnesl hodně užitečných znalostí.“
Absolventka bilingvní sekce, maturitní ročník 2019
„Studuji 2 rokem Fakultu Elektrotechnickou ČVUT obor Lékařská elektronika a bioinformatika, jsem zde spokojená, a myslím, že mě na tuto školu GJN velmi dobře připravilo, sice pro mě bylo ze začátku zvláštní a těžké přepínat z FJ do ČJ, tak si myslím, že i když jsem na GJN strávila pouze 2 roky, tak jsem za to velmi ráda, a i nyní na GJN vzpomínám v dobrém. Příští rok se chystám jet na Erasmus do Francie na univerzitu v Lyonu konkrétně INSA.
Co se týče studia na GJN, tak to bylo pro mě velké trápení, ale stálo to za to, a nelituji toho, naopak jsem velmi ráda, že jsem mohla na GJN chodit alespoň ty 2 roky. “
Amálie Vanoušková, absolventka bilingvní sekce, maturitní ročník 2018
„Studuji primárně chemii:
Obor Inženýr chemie (Ingénieur chimiste)
ECPM, Université de Strasbourg
Odkaz na fakultu: https://ecpm.unistra.fr/
V rámci studia chemie jsem musela absolvovat i poměrně velké množství fyziky, zejména termodynamiky a hydrodynamiky.
Musím říct, že znalosti z hodin fyziky na GJN mě velice usnadnily začátky studia na vysoké škole ve Francii a obecně mi francouzská metodika výuky pomohla lépe pochopit fyzikální jevy v širším kontextu. “
Marie S. , absolventka bilingvní sekce, maturitní ročník 2017
„Ihned po maturitě na GJN na francouzské sekci jsem nastoupila do prvního ročníku bakalářského studia na Universitě Karlově, Matematicko-fyzikální fakultě, program Matematika, obor Obecná matematika. Přijali mě na základě průměru ze známek na vysvědčení. Úroveň matematiky, na které jsem se nacházela při maturitě, mi zajistila jistý základ pro alespoň první semestr na vysoké škole. Nejvíce jsem využila látku ohledně vyšetřování průběhu funkce, včetně základů integrálního počtu. Některá témata mi však chyběla (oproti spolužákům z jiných gymnázií) a to větší záběr v metodách důkazů nebo maticového počtu. Kromě toho jsem vlastně nepociťovala žádný zádrhel v přechodu z francouzštiny na češtinu, jelikož vše jsme si zaváděli od začátku nebo jsem si to mohla dohledat na internetu nebo se zeptat spolužáků. Studium matematiky ve francouzštině mi dalo ještě jeden benefit, který jsem využila např. u zkoušky z angličtiny, a to zkušenost se studiem čehokoliv v jiném jazyce než mém mateřském. (Součástí zkoušky z angličtiny bylo např. i porozumění matematickému textu v angličtině). Přestože jsem zůstala po maturitě v ČR, na francouzštinu jsem nezapomněla, chystám se totiž na Erasmus do Francie.“
Absolvent bilingvní sekce, maturitní ročník 2010
„Na bilingvní sekci GJN jsem studoval v letech 2004-2010. Poté jsem absolvoval bakaláře strojního inženýrství na Yale University 2010-2014 a magistra v oboru letectví a kosmonautika na Stanford University 2014-2016.
Na Yale jsem pracoval přes léto u GRAB Robotics Lab (https://www.eng.yale.edu/grablab/) a Yale Electrospray Lab (https://seas.yale.edu/faculty-research/faculty-directory/juan-fernandez-de-la-mora). Na Stanfordu jsem pracoval jako výzkumný asistent v laboratoři Space Rendezvous Lab (https://damicos.people.stanford.edu/)
Na studium na GJN vzpomínám rád jak v osobní, tak ve studijní rovině. Mimo všudypřítomné francouzštiny jsem měl oproti spolužákům na universitě výhodu zejména v přírodovědných předmětech (matematika, fyzika, chemie), které mě výborně připravily na inženýrské studium v zahraničí.“