Enfin une „semaine française“ digne de ce nom après plusieurs éditions annulées ou remaniées à cause du covid. Notre traditionnelle semaine tout-en-français-autour-d’un-projet a de nouveau remporté un franc succès grâce à l’investissement sans relâche des professeurs de la section bilingue et à la créativité infaillible de ses élèves. Cette année, les 2C et 3C se sont répartis selon les goûts en quatre ateliers : „Réalisons des films d’animation“, „L’Afrique, hier et aujourd’hui“, „L’eau dans la ville“ et „Une semaine dans la peau d’un journaliste“. Un grand merci à M. Eric Playout, attaché de coopération pour le français à l’IFP, pour son soutien et pour sa présence lors de la présentation finale.

 

Konečně je tu „francouzský týden“ hodný takového pojmenování. Několik předchozích totiž bylo zrušeno nebo upraveno kvůli covidu. Náš tradiční týden „všechno-francouzsky-a-jeden-projekt“ měl opět velký úspěch díky vytrvalé práci profesorů bilingvní sekce a úžasné kreativitě jejich studentů. Letos se studenti 2C a 3C rozdělili podle svých zájmů do čtyř ateliérů: „Natočme animovaný film“, „Afrika včera a dnes“, „Voda ve městě“ a „Jeden týden v kůži novináře“.  Velký dík patří panu Eriku Playoutovi, attaché pro spolupráci ve francouzštině Pražského francouzského institutu, za jeho podporu a účast na závěrečné prezentaci.

 

Atelier Eau / Voda

Le but de cet atelier a été d’en savoir plus sur cet élément qui compose le centre de notre quotidien et qui se fait pourtant si discret : l’eau, et notamment l’eau en ville, d’où vient-elle ? comment est-elle traitée ? comment arrive-t-elle potable dans nos robinets ?
Nous avons visité deux sites de traitements des eaux : la station d’épuration de Bubeneč, la plus ancienne de Prague construite dans les années 1900, et la station d’épuration de Podolí, carastéristique par son architecture néoclassique. A Podolská vodárna, comme on dit en tchèque, nous avons rencontré un guide absolument génial qui nous a non seulement expliqué l’histoire du lieu et le fonctionnement de la station, mais qui a aussi fait le lien entre architecture, arts et différentes époques.
Nous avons ensuite pataugé dans la boue, trempé les mains dans des eaux peu ragoutantes et un élève a même réusssi à plonger un pied dans le ruisseau de Libuše, le tout par une météo exquise. A partir de ces prélèvements d’eaux et d’organismes, nous avons essayé de mesurer la propreté de l’eau et de reproduire au lycée différents mécanismes de nettoyage (titration, filtration, distillation, conductivité, observations au microscopes, mesure de pH…). Des expériences en laboratoire ludiques et enrichissantes dont vous trouverez les résultats sous la forme de reportages photos ci-dessous, réalisés dans le cadre du concours organisé par le CLEMI (Centre pour l’éducation aux médias et à l’information) en collaboration avec Arte.

 

Cílem tohoto ateliéru bylo dozvědět se něco víc o tomto živlu, který denně tolik potřebujeme, který je však tak nenápadný. Hlavně voda ve městě. Odkud pochází? Jak se upravuje? Jak se dostává pitná voda do našich kohoutků?
Navštívili jsme dvě místa, kde se voda upravuje: nejstarší čističku vody v Bubenči (pochází z roku 1900) a neoklasickou čističku v Podolí. V podolské vodárně jsme se  setkali s absolutně geniálním průvodcem, který nejen že nám přiblížil historii tohoto místa a vysvětlil její fungování, ale dal ji do souvislosti s vývojem architektury a umění v různých dobách. Potom jsme čvachtali v blátě, namáčeli si ruce v poněkud nechutné vodě a jeden student dokonce smočil nohu v libušském potoce. A to vše za nádherného počasí. Na základě odebraných vzorků a organismů obsažených ve vodě jsme se pak ve škole snažili změřit její čistotu a vyzkoušeli si různé metody čištění (titraci, filtraci, destilaci, průtočnost, výskyt mikrobů, měření pH…). Výsledky těchto zábavných a poučných laboratorních pokusů najdete v následující fotoreportáži, kterou jsme vytvořili v rámci soutěže organizované CLEMI (Centrum pro mediální a informační vzdělávání) a ve spolupráci s kanálem Arte.

 

Groupe 1 – Propreté de l’eau d’un endroit à un autre / Čistota vody v různých prostředích
Groupe 2 – Organismes dans les eaux de Prague / Organismy v pražských vodách
Groupe 3 – Transformation d’eau d’étang en eau potable / Přeměna vody z rybníka na pitnou
Groupe 4 – Station d’épuration et traitement de l’eau / Čistička a úprava vody

 

 

 

Atelier Film d’animation / Animovaný film

„RÊVE„

„L’AMOUR EN MAGAZINE„

„WESTERN„

Ces trois jolis petits films ont été réalisés lors de l’atelier : « Réalisons des films d’animation ». Lors de cet atelier, nous avons réalisé un film d’animation sur le thème de la rencontre.
Avec l’association Ultrafun, nous avons pris connaissance des différentes étapes de la réalisation d’un film d’animation, de l’écriture du script à la postproduction. Nous avons par ailleurs visité le musée Nafilm, incluant une séance de postsynchronisation où nous avons conçu un premier petit film.
Place à la pratique ! Nous avons rédigé les scénarios de nos films, créé le storyboard, les décors et les personnages, que nous avons animés sous le regard de la caméra. Chaque groupe a travaillé avec différents matériaux (peinture, découpage, collage, etc.). Dernière étape : la postsynchronisation (enregistrement des sons, des voix et des musiques) pour finaliser nos œuvres.

 

Tyhle tři kratičké filmy („SEN“, „LÁSKA V MAGAZÍNU“, „WESTERN“) jsme vytvořili v ateliéru „Natočme animovaný film“. Během práce v tomto ateliéru jsme vytvořili animovaný film na téma setkání.
Asociace Ultrafun nás seznámila z jednotlivými etapami výroby animovaného filmu, od sepsání skriptu až po postprodukci. Mimo jiné jsme navštívili muzeum Nafilm, kde jsme byli poučeni o post synchronizaci a vymysleli svůj první krátký film. A pak do práce! Napsali jme scénáře svých filmů, vytvořili storyboard, dekorace a postavičky, které jsme před okem kamery animovali. Každá skupina pracovala s odlišným materiálem (kresba, výstřižek, koláž, atd.). A poslední etapa: post synchronizace (nahrávání zvuků, hlasů a hudby). Tím jsme svá dílka dovršili.

 

 

 

Atelier Journalisme / Noviny

„Une semaine dans la peau d’un journaliste“, c’est l’expérience et le défi qu’ont brillamment relevé une quinzaine d’élèves après avoir rencontré, pour s’en inspirer, quatre personnes formidables exerçant ce métier : Ondřej Houska journaliste de presse à Hospodářské noviny, Anna Kubišta journaliste à Radio Prague International, Anna Kadavá reporter télé à Prima CNN et Jan Zižka journaliste scientifique à Český rozhlas, la radio tchèque que nous avons eu, par ailleurs, également la chance de visiter.
Une histoire rapide du journalisme et un scan de la liberté de la presse dans le monde nous a permis de comprendre à la fois la fragilité et la nécessité des médias dans nos sociétés. Des cas pratiques de traitement d’images, de chiffres et de mots nous ont également fait toucher du doigt le pouvoir de l’information et de la désinformation. Tout cela pour se rendre compte qu’au fond, le métier de journaliste n’est pas aussi simple qu’il en parait.
Et pourtant, comme ce métier est passionnant ! Par petits groupes et avec beaucoup d’enthousiasme, les élèves s’y sont essayés, certains devant une caméra, d’autres derrière un micro, quand ce n’était en prenant la plume ou en manipulant des graphes. Bravo à toutes et à tous pour vos productions très réussies !

 

„Týden v kůži novináře“. To byla zkušenost. A také výzva, na kterou brilantně odpovědělo 15 studentů, kteří se pro inspiraci předem sešli se čtyřmi báječnými osobnostmi pracujícími v tomto oboru: Ondřej Houska píše do Hospodářských novin, Anna Kubišta je novinářkou v Radio Prague International, Anna Kadavá televizní reportérkou na Primě CNN a Jan Žižka komentuje vědecká témata v Českém rozhlase, na rádiu, které jsme mohli i navštívit.
Stručná historie novinařiny a dokument o svobodě tisku nás poučily o křehkosti, ale i nezbytnosti médií v naší společnosti. Analýza obrazového materiálu, číselných údajů a užívaných výrazů – tak jsme si v praxi ověřili sílu informací a dezinformací. A zjistili jsme, že práce novináře opravdu není tak jednoduchá, jak to na první pohled vypadá.
Přesto je to ale úžasné povolání! Studenti si ve skupinách všechno vyzkoušeli. Někteří před kamerou, jiní u mikrofonu nebo s perem v ruce, případně při zpracování grafů. Všechny vaše práce se velice podařily. Bravo!

 

Reportage télé / Televizní reportáž Emma Werbikova, Hana Sychrovska, Jolana Pokorna	Reportage radio / Rozhlasová reportáž Meda Folprechtova, Kristyna Cizkova, Eva Novakova	Comment travaille un journaliste de presse ? Jak pracuje novinář pro tisk?

 

„Zjednodušovat a přehánět“ to je podle významného britského časopisu The Economist, úlohou novinářů.	„Absolutní objektivita neexistuje. Bylo by perverzní, brát 50% Hitlera a 50% Židů.	Ani ve volném čase nejsme doopravdy odstřiženi od práce. NIKDY.	V televizi musíte být stále připraveni IMPROVIZOVAT, když musí váš kanál nějak zaplnit výpadek.
… et d’autres petites phrases « choc » des journalistes rencontré.es

Atelier Afrique / Afrika

À travers des workshops variés et diverses rencontres, cet atelier a proposé de dépasser les clichés sur l’Afrique, de faire découvrir le passé colonial ainsi que le mode de vie contemporain et des élèments du patrimoine culturel de certains pays.
Les élèves ont  apprécié surtout les rencontres  de personnalités issues de différentes professions, telles qu’un médecin de l’organisation Médecins Sans Frontières, une journaliste ayant vécu en Afrique subsaharienne,  ou encore une écrivaine, auteure de récits inspirés par des séjours au Kenya.
Parmi les moments les plus forts figuraient d’une part l’atelier de tambours africains, pendant lequel les élèves ont pu jouer du djembè et d’autres instruments authentiques, d’autre part des workshops de cuisine, avec la découverte du manioc, et de décoration de tissus, avec des symboles traditionnels de Côte d’Ivoire.

 

Různé workshopy a setkání. Návrh tohoto ateliéru jak překonat určitá klišé o Africe, objevit její koloniální minulost i současný způsob života a kulturní dědictví některých zemí.
Studenti ocenili především setkání s lidmi, kteří vykonávají různé profese, např. lékař v organizaci Lékaři bez hranic; novinářka, která žila v subsaharské Africe; nebo spisovatelka, autorka povídek inspirovaných pobyty v Keni.
Mezi nejsilnější zážitky patřil jednak atelier bubnování na africké bubny: studenti si mohli vyzkoušet hru na djembe a další lidové nástroje, a také gastronomický workshop s objevováním manioku a zdobení látek s tradičními symboly Pobřeží slonoviny.