Stávku učitelů 6.11. 2019 jsme považovali za nevhodně načasovanou a nedostatečně vysvětlenou, proto jsme se jí nezúčastnili. To však neznamená, že by nás situace v současném školství neznepokojovala. Školství je i nadále podfinancované, trpí náhlými změnami koncepcí (naposledy např. maturita z matematiky, destrukce systému centrálního hodnocení maturitní zkoušky z češtiny a cizích jazyků). Aktuální stávka bohužel zúžila veřejnou diskusi pouze na jeden z mnoha problematických aspektů.

Abychom studentům přesto dali najevo své stanovisko, zvolili někteří z nás v den stávky alternativní program: přenechali jsme zodpovědnost za vzdělávání samotným studentům a nechali se pro změnu učit od nich.

Naše neúčast na stávce však v žádném případě není vyjádřením souhlasu s vládní školskou politikou.  Výrok pana premiéra, že „v životě neměli učitelé tolik peněz“, je sice formálně pravdivý, vypovídá však zároveň o katastrofální úrovni současných učitelských platů: v porovnání s průměrnými platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců jsou čeští učitelé stále na posledním místě ze všech zemí Evropské unie. Netvrdíme, že je na vině pouze současná vláda. Ohrazujeme se však vůči premiérově logice, že ten, kdo nestávkuje, podporuje vládní školskou politiku.